Trávník a chodníky
Výsadba okrasné zeleně, kde vždy výrazně dominuje trávník, se řídí určitými pravidly, která zahradníci respektují. Problematické však bývá rozmístění chodníků tak, aby nepůsobilo rušivě, a zároveň plnilo funkční schéma. Chodníky nejsou jen na okrasu, ale proto, aby se po nich chodilo.
Zajímavý experiment se uskutečnil na jednom z městských sídlišť v Holandsku. Když byl položen v okolí domů travnatý koberec, záměrně jeho tvůrci ponechali travnatou plochu celistvou, nerozdělenou cestičkami pro pěší chodce. Zůstal pouze základní chodník podél sídlištní výstavby.
Cílem bylo ponechat na vůli obyvatelů domů, aby sami prošlapali cestičky, kudy nejčastěji chodí. Za několik měsíců opravdu vzniky na trávě vyšlapané stopy a to byl vhodný impuls k tomu začít právě v těchto místech budovat skutečné chodníky z dlažby.
Rozměr dřevin
Dřevin existuje mnoho druhů a kromě botanického hlediska je lze rozdělit i podle rozměrových kritérií. Mohou to být druhy zakrslé anebo naopak bujně rostoucí – do výšky, do šířky, anebo plazivé. Při výsadbě bychom měli pamatovat na základní fakt, a tím je okolní prostor. Kde se budou nacházet chodníčky, kde bude naopak trávník a do jaké míry si přejeme, aby se dřeviny časem rozrůstaly.
Častou chybou u mnoha, a dokonce i profesionálně vysazovaných dřevin, jsou tzv. velké oči. Zákazníci si mnohdy přejí, aby prostor před domem lahodil oku již od prvopočátku, a nechávají vysazovat malé smrčky, borovičky, túje v hojném počtu a v rychlém sledu. Za pět let se pak okrasná zahrada mění v džungli s obtížnou údržbou a nakonec musí zahradníci některý ze vzácných kusů zbytečně pokácet.
Buďte tedy uvážliví, raději se uskromněte a ponechte stromům více prostoru. Většina tújí roste kolmo vzhůru, některé se plazí při zemi a rozpínají se mohutně do šířky. Nejvíce místa ze všech jehličnanů však vyžadují smrky, borovice a jedle. Vzdálenost mezi jednotlivými kusy by měla odpovídat stáří alespoň deseti let, aby nebylo nutné často keře a stromy prořezávat. Častým nešvarem je i výsadba dvou nebo více kusů velkých stromů blízko sebe, ty se pak vzájemně blokují ve vzrůstu a jsou tím pádem i více náchylné na napadení škůdci.