Některé děti pobyt v obchodech prostě nesnáší dobře. Jsou nervózní, vztekají se, trucují. Dokážou předvést před očima ostatních nakupujících pěkné „divadelní vystoupení“. Když není po jejich, začnou brečet, křičet, přidají i válení na zemi. Hysterickou scénku většinou spustí neochota rodičů něco jim koupit. Když jde o něco z oddělení hraček, dá se „žhavé půdě“ s trochou šikovnosti ještě vyhnout. Pokud je ovšem spouštěčem nějaká dobrota, vyhneme se jí při nákupu potravin jen velice těžko. Obchodníci to maminkám a tatínkům vůbec neusnadňují.
Ba naopak. Ve snaze prodat co nejvíce zboží umisťují různá lákadla do blízkosti pokladen, kde se jim prostě vyhnout nedá. Vždy tam čeká spousta bonbonů, žvýkaček, čokoládiček, lízátek i malých hraček, abychom je ještě k nákupu na poslední chvíli přihodili. A publikum je ve frontě u pokladny (odkud není úniku, vždyť zaplatit chceme) při „vystoupeních|“ ještě větší. Co s dělat? Když reagujeme „nevšímavě“, okolí nás má za ignoranty, kterým nevadí, že jejich děťátko ostatní otravuje. Pokud to nevydržíme a vzteklouna plácneme po zadečku, mohou nás někteří označit hned za tyrany. Není to jednoduché, ale řešení existuje!
Logika jde stranou
V případě, že je mrňous již „v akci“ a cloumají s ním emoce, nemá už cenu žádné logické vysvětlování a přesvědčování. Na to není čas. Dítě je nejen vzteklé a rozhněvané, ale podle odborníků zároveň hodně smutné, zklamané. Vlastně potřebuje cítit, že ho máme rádi a chápeme ho. Nejlepší „první pomocí“ je ho obejmout, politovat a co možná nejrychleji s ním opustit rizikové místo. Vzít ho na čerstvý vzduch, kde může tu „velkou křivdu“ rozdýchat a uklidnit se. V žádném případě mu na usmířenou nekupujeme věc, která celou hysterii „spustila“! Dítě to pak bere tak, že jeho strategie je správná, že to na nás zabírá. A při nejbližší příležitosti ji jistě zopakuje. Čekají nás pak opět horké chvilky a ostuda.
Preventivní opatření
Někdy se snadno stane, že podobná hysterická chvilka přijde v obchodě i na dítě, které nic podobného obvykle nepředvádí. Takovým chováním může dítě reagovat, když se nudí, je unavené, je mu horko. Když už tedy musíme děti na nákupy brát, sledujeme vždy jejich náladu a potřeby. Snažíme se je v těchto situacích co nejméně vystavovat stresu!